Itálie
Z Babic jsme odjeli ve čtvrtek 30. března brzy dopoledne. Rakousko jsme projeli po dálnici a také po ní pokračovali v Itálii celkem něco přes 900 km a kousek za Boloňou jsme přespali na parkovišti mezi kamiony. Ráno jsme pokračovali dál na východní pobřeží Itálie
Před polednem jsme dorazili do San Marina, kde jsme poprvé byli spolu v roce 1978. To jsme ještě byli studenti a vyjeli do kapitalistické ciziny částečně vlakem a stopem na devizový příslib. Dnes jsme přijeli autem, zaparkovali na parkovišti, vydali se na prohlídku a snažili jsme se vybavit vzpomínky staré 45 let. San Marino, plným názvem Republika San Marino, je podle počtu obyvatel 2. nejmenší evropský a 5. nejmenší stát na světě. Úředním jazykem je také italština. Leží v italském vnitrozemí, nedaleko turistického centra Rimini. Rozkládá se na 61 km² a žije zde přibližně 32 tisíc obyvatel. Hlavní město je San Marino a největší město je Dogana. Hospodářství země závisí zejména na průmyslu, službách a cestovním ruchu. San Marino je jeden z nejbohatších států na světě. Má vysoce stabilní ekonomiku, s jednou z nejnižších nezaměstnaností v Evropě. Není členem Evropské unie, i když jako svoji měnu používá euro. Počasí nic moc, zima a drobný déšť nám nedovolili toulat se příliš dlouho. Pokračovali jsme po dálnici dál na jih a z ní jsme u Terama odbočili do vnitrozemí. Projížděli jsme krásnou krajinou přes Abruzzké Apeniny. Na vrcholcích hor byl ještě sníh, ale slíbili jsme si, že tuto oblast ještě někdy navštívíme
Mnohokrát při cestě na jih Itálie jsme z dálnice pod Římem obdivovali klášter Montecassino stojící na kopci nad městem Cassino. Vyjeli jsme nahoru, a protože se blížil večer a my jsme si ho chtěli prohlédnout i zevnitř zvolili jsme parkoviště u nedalekého Polského hřbitova pro bivak.
Na polském válečném hřbitově v Monte Cassinu se nachází hroby 1072 Poláků, kteří zahynuli při útoku na vybombardované benediktinské opatství na vrcholu hory v květnu 1944 během bitvy o Monte Cassino. Bitva o Monte Cassino byla jedna z nejdelších a nejtěžších bitev druhé světové války, s těžkými ztrátami obou bojujících stran. Cílem Spojenců bylo prolomit tzv. Gustavovu linii a dobýt Řím. Spojenci začali s prorážením Gustavovy linie v oblasti Monte Cassina 17. ledna roku 1944. Těžké ztráty a žádné známky výraznějšího postupu způsobily, že15. února se Spojenci rozhodli vybombardovat 1 400 tunami výbušnin tamější klášter. Tím však paradoxně poskytli Němcům perfektní příležitost pro vybudování pevných obranných pozic v ruinách zničených klášterních budov. Zlom nastal až 12. května, když byl útok svěřen 2. polskému sboru čítajícímu přibližně 50 tisíc jednotek. Právě v této bitvě a v tomto období se činil také proslulý medvěd Wojtek, který pomáhal nosit bedny s dělostřeleckými granáty. Ani Polákům se nedostalo hladkého a pohodlného postupu, krvavé ztráty provázely i květnové boje. Až v ranních hodinách 18. května roku 1944 se podařilo prvním polským jednotkám vstoupit do trosek kláštera. Ráno jsme si prohlédli hřbitov společně se skupinou Poláků a přihlíželi mši, kterou sloužil polský kněz
Klášter Montecassino je benediktinské územní opatství v Itálii založené cca v roce 529 svatým Benediktem z Nursie. Stojí na stejnojmenné, 520 metrů vysoké hoře necelé 2 km západně od města Cassino a je nejstarším klášterem západního mnišství. Po staletí sloužil jako vzor pro budování dalších klášterů. Po válce byl klášter obnoven a papež Pavel VI. jej znovu vysvětil v roce 1964
Dál jsme projížděli krajem rozkvetlých broskvoní až k západnímu pobřeží. Chtěli jsme vystoupit na Vesuv a hledali jsme cestu pod vrchol z východní strany, ale ta byla uzavřena, a tak jsme si mysleli, že se pod vrchol dostaneme z obvyklé západní strany. Ale byla sobota, všude spousta aut a tak jsme na úbočí Vesuvu hledali bivak, že si ráno přivstaneme. Našli jsme ho na konci slepé cesty u rozvalin bývalého hotelu. V noci pršelo a ráno byl vrchol v mracích, tak jsme výstup odložili až na zpáteční cestu z Tuniska
Pompeje jsme ale nechtěli vynechat i když byla neděle a davy výletníků v celém městě. Zaparkovali jsme nedaleko vstupní brány a k našemu překvapení jsme se u pokladny dozvěděli, že vstup je zdarma. Jedno z největších starořímských měst dosahovalo největší slávy a rozvoje zhruba kolem roku 100 př. n. l., netrvala však dlouho. Dne 24. 8. 79 před zlomem letopočtu došlo k jedné z největších a nejznámějších tragédií, když výbuch sopky Vesuv pokryl Pompeje žhavým sopečným prachem a zabil přes 10 000 tamních obyvatel. Sopečný prach však dokonale zakonzervoval podobu města, včetně polohy všech obětí, a Pompeje se po objevení ve 20. století staly jedním z nejdůležitějších archeologických nalezišť světa
Večer jsme našli romantický bivak u řeky Sinni, nedaleko vesnice Calda. V noci však přišla fronta a lilo a lilo, tak jsme se rozhodli zůstat, dokud nepřestane pršet. Ale pršelo a vydatně stále a už večer auto stálo v jezeře, které se stále zvětšovalo. V noci přestalo pršet a ráno byla výška vody pouhých 20 cm. Rychle jsme sbalili mokrý stan a Šalina bez problémů vyjela po rozbahněné louce zpět na silnici
Pokračovali v cestě přes NP Pollino a NP Sila. Celý den střídavě pršelo a taky sněžilo a občas jen na pár minut vykouklo sluníčko, bohužel výhledy na vrcholky kopců zakrývaly mraky. Všechny naplánované aktivity v této oblasti jsme přesunuli na cestu zpět a doufali, že za měsíc bude lépe
Počasí stále nic moc, většinou prší, tak jsme urychlili příjezd na Sicílii, kde by už mělo být lépe. Večer jsme dojeli na pláž u vesnice Macari u Capo San Vito a skutečně se sluníčka dočkali. Strávili jsme zde dva dny čekáním na odjezd zaplaceného trajektu z Palerma do Tunisu
V pátek 7. dubna jsme ráno odjeli do Palerma. Odjezd trajektu byl až druhý den brzy ráno, ale my jsme byli asi sto kilometrů daleko, a tak jsme se rozhodli přenocovat někde v Palermu. Našli jsme moc pěkné místo, sice na asfaltovém parkovišti, ale s krásným výhledem na celý záliv. Z parkoviště na Monte Pellegrino jsme se ráno se vydali do přístavu. Trochu zmatek, ale odbavení proběhlo rychle. Čekalo nás deset hodin na lodi a bylo to dost hrozné. Kolem nás spousta Alžířanů, posrané záchodky a velký hluk
