Makedonie

S naší Šalinou jezdíme zásadně mimo dálnice. Těsně míjíme Hlavní město Skopje a podél dálnice směřujeme na Tetovo. K večeru odbočíme z údolí do kopců, podjedeme dálnici a asi po kilometru odbočíme mezi keříky pod stožár vysokého napětí. Opět krásný bivak s výhledem do okolí.

Další den objedeme Tetovo a přes Gostivar se dostaneme do Národního parku Mavrovo. Odsud je to už jenom kousek k pohoří Korab nacházející se na hranici dvou zemí – Albánie a Makedonie. Geograficky patří do Šarského horského systému. Během Makedonské války byla přední linie přímo na Korabu. Pohořím nevedou žádné značené turistické cesty. Výjimku tvoří výstupová cesta na Golem Korab (2764 m) z makedonské strany, který je zároveň nejvyšším vrcholem Makedonie i Albánie. Ještě dnes je oblast kolem hory střežena. Dříve byl výstup na nejvyšší horu možný jenom po vyřízení nepříjemných byrokratických procedur a za armádního doprovodu, to už je ale od roku 2009 minulostí. Návštěvník se jen musí prokázat dokladem totožnosti u kontrolního stanoviště Strezimir. To je bývalá celnice kam občas zajedou celníci z níže položené stanice. Odsud také vede značená cesta na vrchol a je zde možné bivakovat.

Brzy ráno po rozednění vyrážíme na kopec. Nejprve vede příkrá stezka lesem a ve výšce 1750 m pokračuje kolem opuštěné salaše dál po horských loukách, traverzuje pod skalnatými vrcholky a na závěr vystupuje na hraniční hřeben a po něm pokračuje na vrchol Golem Korab. V poledne se už kocháme výhledy z vrcholu do Makedonie i Albánie. Teď už nás čeká jen 1300 výškových metrů sestupu k autu.

U bývalé celnice strávíme ještě jednu noc. Ráno, během balení, začíná pršet. Odjíždíme tedy do Albánie. Přes Debar do Struga na břehu Ochridského jezera. Tam nakupujeme nějaké jídlo a pokračujeme na Albánské hranice.