Polsko
Z Babic přes Český Těšín a téměř celé Polsko jsme v devět večer dorazili kousek za Bialystok. Už cestou nás chytila velká bouřka, která se v noci opět vrátila. Nicméně ráno vykouklo sluníčko a my pokračovali do Bělověžského pralesa, kde jsme toužili zahlédnout zubry. Z parkoviště u vesnice Stare Masiewo (1) jsme se vydali lesem k místu zvaném Czolo. Místo zubrů jsme potkali polské pohraničníky, kteří nás varovali před přiblížením se k běloruské hranici. Bělorusové prý přetahují turisty do Běloruska a tam je soudí jako špiony.
Prvního zubra jsme pak viděli v muzeu na stěně a další v nedaleké zoologické zahradě. Bělověžský prales (2) je biosférickou rezervací UNESCO zapsanou v roce 1979 na Seznam světového dědictví. Symbolem Bělověžského pralesa je zubr. V 18. století byli zubři téměř do posledního kusu vystřílení během lovů tehdejších panovníků a pytláků. Záhuba přišla po 1. světové válce, kdy bandy demobilizovaných a demoralizovaných vojáků pytlačily v nechráněném Bělověžském pralese. V roce 1919 byl v pralese zabil poslední zubr. Do Bělověže byli přivezeni jedinci ze zoologických zahrad a zpočátku byli chováni jako dobytek na samostatném nádvoří. Teprve po válce, v roce 1952, byly první kusy vypuštěny do volné přírody
Z Bělověže následoval přesun na Mazurská jezera do Gižycka (3). Otáčivý most přes kanál spojující dvě jezera byl zrovna otevřený pro lodě a my museli na nový most, abychom navštívili pevnost Boyen. Pár ruin zarostlých keři a stromy nás moc nenadchlo a my pokračovali dál šotolinkama podél jezer Kisaino a Dobskie k vesnici Gierlož (4) a tam v lese zabivakovali. Už večer se spustil déšť a pršelo celou noc i ráno. To nás donutilo změnit plány. Zajeli jsme se podívat na Vlčí doupě, bunkry odkud Hitler řídil válečné operace od roku 1941 až do roku 1944, kdy z důvodu postupující Rudé armády odjel do Berlína. Také tam na něj byl podniknut pokus o atentát plukovníkem Stauffenbergem. Z bunkrů zbyly jen trosky, na konci války byly samotnými Němci vyhozeny do povětří. I tak na nás udělaly dojem. Celý den stále pršelo a my se rozhodli odjet do Litvy a tam u jezera Aviris počkat na druhé auto s tříčlennou posádkou.
