Španělsko - pobřeží

Ze sedla Alto de Izpegi(1) jsme sjeli k Atlantickému oceánu do San Sebastianu(2). Tam právě probíhal filmový festival a v celém městě byl velký blázinec.

Chvíli jsme pozorovali surfaře a pak odjeli na pobřeží hledat pěkný bivak nejlépe u vody.  To se však nepodařilo, nad oceánem jsou strmé vysoké útesy a kde nejsou, tam je vesnice nebo nějaký turistický rezort. Zastavili jsme se v jedné vesničce na náměstí v malé hospůdce na vínko. K němu jsme si objednali španělskou specialitu tapas. Tady v Baskitsku se nazývá pintxos. Tato drobná jídla, malé obložené chlebíčky propíchnuté párátkem, trůní v barech ve výšce očí na dlouhém barovém pultu. Nejčastěji jde plátek bagety s pomazánkou, kousky ryb, krevetkou, plněnými a smaženými mušlemi, kousky humra nebo i jiným druhem mořských plodů, masem, vajíčky, malým hamburgerem, plátky steaku či roastbeefu, právě opraženou syrovou či masovou kuličkou, různými druhy domácí i exotické zeleniny a ovoce.

Po několika kilometrech jízdy se na nás usmálo štěstí a my našli krásný bivak v borovém hájku s výhledem na oceán.

Nakonec jsme se přece jenom v oceánu vykoupali v Getarii(3), rodišti Juana Sebastiána Elcana. V roce 1519 se tento baskický mořeplavec účastnil Magalhãesovy první cesty kolem světa, nejprve jako navigátor. Když se ale výpravě dlouho nedařilo najít průplav mezi Atlantským a „neznámým oceánem“, zakotvila flotila na přezimování v zátoce, kterou nazvali po sv. Julianovi, kde se proti Magalhãesovi část posádky vzbouřila. Ke vzbouřencům patřil i Elcano. Magalhães vzpouru potlačil, Elcano byl potrestán těžkou prací v okovech. Když po sedmi měsících flotila opět vyplula, byl omilostněn a jmenován velitelem lodi Concepción. V závěru výpravy se stal velitelem lodi Victoria, a protože Fernão de Magalhães byl 27. dubna 1521 na Filipínách zabit, převzal velení nad zbytkem výpravy. Juan Elcano s poslední lodí Victoria dokončil plavbu kolem světa a vrátil se do Španělska v roce 1522. Tím vlastně uskutečnil první cestu kolem světa.

Pokračovali jsme dál podél atlantického pobřeží přes město Guernica(4). Guernica je známa především jako oběť bombardování Legií Kondor nacistické Luftwaffe během španělské občanské války Na tuto událost reaguje Picassův slavný monumentální obraz Guernica.

Odpoledne jsme dorazili do Bilbaa. V Bilbau(5) je zvláštní most Puente Colgante. Tento nejstarší gondolový most na světě byl postaven v roce 1893, jeho konstruktérem byl Alberto Palacio, žák Gustava Eifela. Most umožnil spojení obou břehů, aniž by byl přístav v Bilbau odříznut od spojení s mořem. Gondola je zavěšena na vysokých pilířích a na lanech se přesouvá jako lanovka přes řeku Nervion. Dokonce je to součást městské hromadné dopravy jízdenka stojí pouze necelé tři eura za dvě osoby a auto. To jsme si nemohli nechat ujít.

Cestou dál jsme navštívili světoznámou jeskyni Altamira(6), ve které byly nalezeny roku 1879 pravěké nástěnné malby, převážně s motivy zvířat a v Comillas Gaudiho stavbu Casa el Capricho(7).

Počasí se stále nelepšilo, tak jsme opustili pobřeží a zamířili do pohoří Picos de Europa(8). Vápencové stěny ve stylu Dolomit určitě skrývají úžasné horolezecké možnosti. Ale nebe se i tady zase zatáhlo, tak jsme si jen slíbili, že sem se ještě někdy musíme vrátit a odjeli nejkratší cestou do Portugalska. Poslední bivak před hranicemi jsme našli na romantickém místě na kopci mezi borovicemi a po šotolině druhý den přejeli do Portugalska(9).