Švédsko
Z Norska jsme utíkali před deštivým počasím do Švédska, ale déšť nás stejně dohonil. První zastávka byla v NP Abisko (1). V plánu bylo několik treků, ale nakonec z toho zbyl pouze okruh kolem kaňonu řeky Abisko. Barevné kombinaci vyvřelých hornin a usazených dolomitů a zelené vody k dokonalosti chybělo už jen to sluníčko
Následující den se trochu vyčasilo, a tak jsme z kopce Luossavaara mohli vidět celou Kirunu (2) i s obrovskými doly na železnou rudu
Brzy se zase nebe zatáhlo a my rušily jeden bod itineráře za druhým. V dešti a pěti stupních nad nulou nešlo zdolávat vrcholky hor. Stále jsme ujížděli na jih a sledovali předpověď počasí. Taky jsme potřebovali vyprat, a nakonec se nám podařilo strávit jeden alespoň částečně slunečný den na břehu řeky Pitealven (3). Prali jsme a sušili a opět sbírali a vařili houby a také oslavili čtyřicáté druhé výročí svatby
Další den ráno opět ťukal na stan déšť. Podzim už tady pomalu barví listí bříz a trávy v bažinách taky žloutnou
Poslední místo z itineráře ve Švédsku byl největší švédský vodopád Tannforsen (4). Opravdu velmi mohutný a jak musí vypadat na jaře, když taje v horách sníh jsme se jen domýšleli
V mnoha vesnicích jsou kostely bez věží a dřevěné zvonice stojí samostatně tak jako v Hallenu (5).
Při průjezdu městečkem Svenstavik (6) jsme na místním trhu objevili stánek s pochoutkami z losího a sobího masa. Tak máme aspoň postaráno o dárečky pro nejbližší