Turecko – východ – salinoukolemsveta.cz

Turecko - východ

V sobotu 15. srpna jsme za městem Alucra vjeli do pohoří Gavur, které patří k nekrásnějším partiím Východopontských hor. Na některých mapách je toto pohoří nazýváno spolu s okolními hřebeny Giresun Daglari. Zatím jde o destinaci velmi málo známou, kam se zahraniční turisté vydávají jen naprosto ojediněle. Přes několik malých osad jsme podél potoka stoupali po šotolině vzhůru do hor až jsme zastavili na pěkném místě u potůčku, kde jsme dva dny lenošili.

Nedaleko od nás druhý den zastavila dvě auta s tureckými rodinami. Vystoupili, vynesli nádobí a hory jídla a celý den grilovali. Taky nás přišli pozdravit s konvicí čaje.

Šotolinová cesta vedla dál do hor a my se po ní vydali. Opět jsme míjeli letní pastevecká sídla. Hned v první vesnici nás skupinka žen pozvala na snídani. Bohužel všechny mluvily pouze turecky. Domlouvali jsme se rukama nohama a atmosféra byla úžasná.

Pak jsme narazili na odbočku vedoucí na vrchol hory Burgababa Tepe (2953 m) (1). Vyjeli jsme až na vrchol a kochali se pohledem na liduprázdné hory.

Pod kopcem jsme zastavili, pili pivko a náhle u nás zastavilo auto s dvěma manželskými páry a přesvědčili nás, abychom jeli k nim domů na piknik. Nejprve jsme za nimi jeli do nedaleké vesnice koupit sýr a pak k nim na letní chatu, kde trávili prázdniny. Všichni byli z Istambulu. Naštěstí měli syna, který uměl anglicky. Poobědvali jsme na terase čorbu (polévka z cizrny) a pak se vydali společně na piknikové místo nad vesničkou. Spousta dobrého jídla, místní muzika z mobilu a tanečky. Rakia tekla proudem, a tak nám nezbylo než přijmout pování k noclehu.

Následující den jsme se vrátili na úpatí pohoří a celé ho objeli na východní stranu, kde z vesnice Gulacar vede šotolinová cesta do NP Artabel Gölleri Tabiat Parki. Na území parku o rozloze 5859 hektarů se tyčí několik třítisícových vrcholů a v přilehlých dolinách se nachází celkem 18 ledovcových jezer. Nejvyšší kótou pohoří je vrchol Abdalmusa Tepesi (2) (3331 m). Hora nese jméno středověkého, avšak v kraji dodnes uctívaného muslimského světce, a právě v jejím sousedství se nachází většina nejatraktivnějších jezer. Na konci cesty jsme zastavili na malém plácku a naplánovali dva treky do hor.

Jeden den jsme prošli okruh kolem jezer pod Abdalmusa Tepesi. Potkali jsme velkou piknikující rodinu a museli ochutnat podávané dobroty. Pohostinnost místních lidí je neuvěřitelná. Večer jsme si opékali české špekáčky na grilu. Vydržely tak dlouho protože byly zavakuované a přechovávané v naší lednici. Druhý den jsme vystoupili na 3080 m vysoký bezejmenný vrchol nad naším bivakem, po hřebeni sešli do sedla a žlabem sestoupili k autu.

NP Artabel Lakes v pohoří Gâvur, Abdalmusa 3331m

21.den naší cesty po Turecku jsme opustili pohoří Gavur a odjeli na jih do pohoří Munzur u Erzincanu. Pohoří Munzur (Mercan) Daglari leží na horním toku Eufratu (turecky Karasu). Z Erzincaru jsme jeli podél toku Eufratu do Alpkoy. Cestou jsme míjely vojenské hlídky, které po nás chtěli vidět doklady. Tuto oblast totiž obývají převážně Kurdové. Před Alpkoy jsme přejeli přes most a tam nás opět hlídka zastavila s dotazem kam jedeme. Po odpovědi: Do Derekoy, nám oznámili, že je to zakázaná oblast a máme se vrátit. Nezbylo nám tedy než se vrátit, ale zvolili jsme jinou cestu přes sedlo ve výšce 2000 m do Erzincaru (3). Ještě před sedlem jsme zabivakovali a před setměním pozorovali bouřku, která naštěstí řádila na nedalekých kopcích

Z Erzincaru jsme pokračovali dál na jižní stranu pohoří Munzur do kaňonu řeky Munzur. Pomalu se blížil večer, ale v úzkém údolí to na bivak moc nevypadalo, byla sobota každé vhodné místečko zabrali piknikáři. V Ovaciku jsme odbočili do údolí a tam našli u říčky tak příjemné místo na bivak (4), že jsme zde zůstali dva dny.

Cesta k jezeru Van nejprve nádherná klikatice přes hory přešla v silnici dálničního typu, ale stále půvabnou krajinou. Za dva dny jsme přijeli do Tatvanu a tam odbočili na severní břeh jezera a dál do kráteru sopky Nemrut (5). Snažili jsme se vzpomenout, jak to tady vypadalo před patnácti lety. Tenkrát pršelo a my našli azyl v opuštěném stánku na občerstvení. Teď svítilo sluníčko a my se vydali dál pod sopku Suphan, na kterou jsme chtěli vystoupit.

Prašná cesta vedla kolem jezera v kráteru Ayrir (6). Tam jsme v hospůdce na břehu poobědvali a pokračovali dál na úbočí sopky. Zkoumali jsme možnou cestu na vrchol a našli místo, kde by se dalo před výstupem vyspat.

Nejprve jsme si chtěli ale trochu odpočinout na břehu jezera Van, a tak jsme se k němu vrátili a celý další den plavali v docela teplé vodě připomínající moře (8).

Večer jsme odjeli pod Suphan (7), ale cestou jsme si všimli cedule, že na výstup je potřeba povolení. Nejprve jsme si mysleli, že se na to vykašleme, ale pak vzpomínky na spoustu vojáků v okolí nás donutily výstup vzdát. Nechtěli jsme riskovat potíže a střet s místní policejní mocí.

Nicméně jsme přespali pod Suphanem a následující den se opět vrátili k jezeru. Na jeho jižní straně na ostrůvku Akdamar (9) stojí kostelík Svatého kříže z 1.tisíciletí se spoustou zachovaných fresek a ten opravdu stál za návštěvu.

Po noci strávené opět u řeky, kam večer přišly pít krávy jsme namířili po silnici vedoucí do Iránu do vesnice Guzelsu, kde stojí nádherná zřícenina pevnosti Hosap (10). Hoşap Kalesi je bezpochyby jednou z nejmalebnějších pevností na celém Blízkém Východě. Odpradávna byla ze skalního ostrohu, na kterém stojí, kontrolována obchodní cesta spojující nehostinné hory Kurdistánu a Arménie s úrodnými nížinami řek Eufrat a Tigris. Současnou podobu dal hradu významný kurdský emír Sari Süleyman z dynastie Mahmudiye v roce 1643.

Pavel měl velké přání, vrátit se po patnácti letech do Dogubayazitu ještě jednou vidět biblický Ararat (11), na který jsme tenkrát vystoupili. Najít hotel, kde jsme spali, a hlavně obchod s koberci, kde jsme jeden koupili a dnes zdobí náš obývák. Jenže z malého městečka se stalo nové moderní město a my ho vůbec nepoznali. Zklamaní jsme vybrali peníze v bankomatu na náměstí a ujížděli dál najít dnešní bivak a pak si to už namířit na sever do pohoří Kačkar.

pokračovat na